Podzim za okny

13. listopadu 2009 v 11:53 |  Novinky
Po dlouhé době to ve světě za oknem vypadá docela pěkně a slunečně. Všechno listí už opadlo, ale i tak je to dneska hezké podzimní počasí. A já ležím v posteli a koukám na televizi. Do nekonečna sleduju všechny možné seriály v televizi nebo na dvd a zabíjím čas. Nikdy jsem neuměla odpočívat nebo se jen tak flákat, ale teď, díky okolnostem jsem na dlouhodobé nemocenské. Já a moje břicho ve čtrnáctém týdnu těhotenství. S otcem dítěte nežiju, vlastně už dlouho váhám, jestli by to byl dobrý nápad. Je sice starší než já, ale rozhodně není dospělejší než já. Takže to prozatím vypadá, že budu matka samoživitelka. Díky těhotenství jsem přišla o téměř všechny zbylé přátele a zůstala jsem sama. Navíc nesmím ani nikam chodit a musím opravdu poctivě ležet a odpočívat. Ze začátku těhotenství jsem se nechovala zrovna jako budoucí matka a dnes toho lituju. Určitě jsem si ke všem problémům přišla sama. Ale teď už mám docela slušně seřazené priority a snažím se být jiná, než jsem bývala. Jen budoucí otec si ty priority ve svých pětadvaceti letech nebyl zatím schopen seřadit. Což mě nutí dennodenně uvažovat o tom, jestli společný život s ním má smysl nebo nemá. Mám nějaké plány a sny do budoucnosti a bojím se, že s ním nikdy ničeho nedosáhnu. Mám v hlavě přesné představy o tom, co chci, samozřejmě, že součástí představ je i on, ale ne takový, jakého ho znám z poslední doby, ale takový, s jakým jsem se seznámila před rokem a do jakého jsem se zamilovala. A mám jisté obavy, že se do mých snů zařadit nedá...
Pořád koukám na všechny ty pořady v televizi, jak si lidi nechají profesionálem udělat byt nebo dům a já se jenom do nekonečna můžu být do hlavy, že trpím u rodičů. U ignorantského otce a hysterické matky, která má "vždycky pravdu" a mladší sestry, která mě a moje ještě nenarozené dítě nenávidí. Tolik příležitostí jsem si nechala proklouznout mezi prsty, že už to snad ani nemá smysl. Už třikrát jsem se odstěhovala od rodičů a pokaždé jsem byla nucena se vrátit, protože jsem to nezvládla. Evidentně jsem naprosto nepoužitelná pro život. Aha? A co s tím?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maruš-Fukčarinka Maruš-Fukčarinka | Web | 21. prosince 2009 v 6:28 | Reagovat

Dočkej času,neutíkej zkus se dostat do role rodičů.Asi to nemají s tebou jednoduché.Jak já to vidím,prozatím se bez jejich pomoci neobejdeš!!!

2 Sorbona Morna Rocco Sorbona Morna Rocco | Web | 6. ledna 2010 v 23:08 | Reagovat

Ale noooo bude dobre, neboj, ak budeš za svojimi snami stáť, určite sa splnia len musíš chcieť, je síce smutné, že si v podstate ostala bez priateľov, ale potom to neboli priatelia, ak ťa opustili. SKutočný priatelia by pri tebe ostali

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama